V současné nejisté době vede zaměstnance k úvahám změnit práci hlavně nedostatečné materiální zabezpečení a perspektiva práce. Z dalších důvodů překvapivě zmiňují lidé nedostatečnou důvěru mezi zaměstnanci a firmou. Naopak smysluplnost uplatnění nebo malá možnost vyniknout aktuálně nejsou dostatečnými důvody ke změně zaměstnání. Vyplývá to z průzkumu Barometr zaměstnanců, který uskutečnila společnost Up Česká republika na vzorku 840 lidí.
Barometr zaměstnanců ukázal, že změnu zaměstnání během nadcházejících 12 měsíců zvažuje v nynější nejisté době jen přibližně každý 8. zaměstnanec. Naopak ¾ lidí plánují ve stávající práci setrvat, a to navzdory poklesu pracovní motivace u téměř poloviny z nich. Ani jejich oddanost ale není bezmezná. 90 % všech více než 800 oslovených zaměstnanců uvádí, že zhoršení situace v některé z pracovních oblastí by je přimělo zvážit změnu pracovního místa i v současné nejisté situaci.
„Poslední rok naplno ukázal význam dlouhodobé péče o zaměstnance. Firmy, které se o své lidi starají, zvládly pandemii mnohem lépe. Málo firem si ale uvědomuje, že s oslabováním pandemie a postupným rozvolňováním tento stav nekončí. Spokojení a angažování zaměstnanci budou klíčem k přežití firem i v postcovidovém období,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up ČR, která se specializuje na technologie pro HR.
Zabezpečení i perspektiva
Vůbec nejvíce lidí (52 %) by začalo zvažovat změnu zaměstnání v případě, že by se zhoršila perspektiva jejich práce nebo materiální zabezpečení. Tím není myšlena jen základní mzda, ale také plošně poskytované benefity, možnosti vzdělávání nebo finanční stabilita. „Firmy tak v této oblasti zařazují pro zaměstnance nové nástroje, jako je například výplata předem. Podobné služby přitom nepomáhají jen zaměstnancům, ale také HR oddělením, kterým šetří čas i náklady,“ popisuje Nicoletti.
Význam důvěry a otevřenosti roste
Druhým nejčastějším důvodem (42 %), který zaměstnance přiměje zvažovat změnu práce, je poměrně překvapivě nedostatečná důvěru ve vztahu firmy a zaměstnanců. Jde například o dodržování základních etických principů nebo o otevřenost a transparentnost jednání firmy. I tuto oblast pandemie prověřila, a to především přechodem firem do vzdáleného pracovního režimu.
„Lidé na home office ztrácejí kontakt s firmou i kolegy, téměř všechny sociální interakce prakticky přestaly existovat a zaměstnanci se potýkají s psychickým vyčerpáním. Proto je nyní k udržení zaměstnanců klíčová empatie a lidský přístup nadřízených nebo vedení společnosti,“ říká Nicoletti. Právě osobní přístup nadřízených považuje za důležitý 85 % zaměstnanců. Obzvlášť klíčový je přitom pro ženy, za nezbytný ho v práci vnímá téměř 90 % z nich.
Nejen počítač a židle
Více než třetinu lidí (37 %) by přiměly zvážit změnu zaměstnání i nedostatečné pracovní podmínky. Ty dnes nezahrnují jen kvalitní počítač, ale maximální pohodlí a odstranění překážek v práci. Často jde přitom i o relativně banální věci. Home office například ukázal, že mnozí zaměstnanci nejsou schopni dodržovat obdobný režim jako na pracovišti, zejména co se týká přestávek na jídlo nebo každodenní přípravy čerstvého oběda. „I to jsou věci, o které se může zaměstnavatel postarat a ušetřit zaměstnancům čas i starosti,“ popisuje Nicoletti.
Osobní ambice stranou
Výrazně upozaděny jsou aktuálně naopak některé další faktory. Nedostatečná smysluplnost uplatnění či malá prestiž vykonávané práce vede k myšlenkám změnit místo 27 % lidí. Ještě výrazně méně důležitá je momentálně možnost individuálně vyniknout. Nebude-li se zaměstnavatel této oblasti dostatečně věnovat, začne nyní o změně práce uvažovat jen 12 % oslovených zaměstnanců.
Autor
Ruben Vančo Marketing Manager
otec dvou dcer, zastánce výkonnostního marketingu, zrychlující se půlmaratonec, amatérský milovník malých scén, fanoušek elektro swingu, kávový hedonista, veselý cyklista, užaslý pozorovatel…
