Předpokládaná doba čtení: 4 minuty
Většina zaměstnanců potvrzuje, že jejich zaměstnavatel již v odměňování zareagoval na současnou ekonomickou situaci. Nejčastěji navýšením mzdy, podpory stravování nebo jiných zaměstnaneckých benefitů. Polovina z nich je však s výší podpory nespokojena a dalších 47 % zaměstnanců na reakci zaměstnavatele dále marně čeká. Zaměstnanci proto plánují v příštích týdnech dále vyjednávat. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1000 respondenty z tuzemských firem a organizací.
Reálná mzda klesla podle údajů Českého statistického úřadu v loňském roce o 7,5 % a podle analytiků bude pokles pokračovat i letos. Podle březnových dat z Barometru zaměstnanců začínají tuto situaci více zohledňovat i zaměstnavatelé. Zatímco ještě loni v létě se 61 % zaměstnanců nechalo slyšet, že jejich zaměstnavatel na ekonomickou situaci v odměňování nijak nezareagoval, nyní je situace lepší. Na přilepšení přesto stále marně čeká 47 % zaměstnanců.
Posilování kupní síly
Nejčastější formou reakce zaměstnavatele na současný ekonomický vývoj bylo navýšení mzdy, které uvádí 31 % zaměstnanců. Oproti loňském létu nejvíce narostla účelová podpora stravování a více lidí se dočkalo i navýšení jiných zaměstnaneckých benefitů, případně speciálního bonusu. Ostatní příspěvky zůstávají spíše v pozadí a beze změn oproti loňsku.
„Pokles reálných mezd dostává do popředí ty zaměstnanecké benefity, které přinášejí dodatečnou kupní sílu. Jejich obliba rostla už v loňském roce a letos budete tento trend pokračovat. Jen například u volnočasových benefitů jsme meziročně zaznamenali více než 30% nárůst hodnoty zakázek,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se specializuje na péči o zaměstnance.
Dobré, ale málo
Přes patrnou větší snahu zaměstnavatelů je však stejně jako loni polovina zaměstnanců s obdrženým rozsahem podpory nespokojena. 52 % zaměstnanců i proto plánuje v příštích týdnech a měsících žádat o přilepšení, většinou o navýšení mzdy, ale také o přidání benefitů nebo navýšení podpory stravování.
„Snaha držet tempo navyšování mzdy s inflací je ve většině případů marná a příliš nízké navýšení může vyvolat dokonce opačný efekt. Největší úspěch má komplexnější forma podpory, která zahrnuje vedle adekvátní finanční odměny i různé formy účelových příspěvků a vhodně zvolených benefitů s ohledem na současnou situaci zaměstnanců,“ popisuje Nicoletti,
Železné stravenky
Právě účelové příspěvky na dopravu, dovolenou a stravování patří momentálně mezi nejžádanější benefity, shodně by je uvítala zhruba čtvrtina zaměstnanců. Stravenky a stravenkové karty figurují v současnosti i na čele žebříčku nejposkytovanějších benefitů z pohledu zaměstnavatelů.
„Naše březnová data z průzkumu mezi personalisty ukazují, že ze zvažovaných extra benefitů pro dobu nebývalého zdražování je v hledáčku personalistů nejčastěji právě zvýšení příspěvků na stravování. 1/4 firem plánuje v tomto roce příspěvky na stravování navyšovat,“ říká Nicoletti.
Gradující přetížení
Současné rozpoložení zaměstnanců, finanční nejistota i velké pracovní vytížení se promítají také do požadavků na nefinanční benefity. Z nich je momentálně mezi zaměstnanci jednoznačně nejžádanější delší dovolená. Ocenilo by ji 28 % zaměstnanců. Kratší pracovní dobu by uvítalo 18 % lidí.
„Pokud jde o nefinanční benefity, mnoho zaměstnanců oceňuje flexibilitu pracovní doby a možnost home office. Začínáme se také setkávat s tím, že některé společnosti nabízejí čtyřdenní pracovní týden, ale stále je to velmi vzácné. V žebříčku oblíbenosti benefitů z pohledu zaměstnance jsou to dále navýšení počtu dní dovolené nad zákonný limit, případně tzv. sick days,“ dodává Nicoletti.