Vývoj posledních týdnů ukazuje, že koronavirová krize je na ústupu a okolní svět se nám opět začíná otevírat. Na životech většiny lidí se však pandemie podepsala natolik, že její negativní důsledky pocítí ještě dlouho po návratu „do normálu“. Jedním z nich je i náchylnost k závislostem, kterou pandemie a home office zvýšily.
Dlouhodobá izolace, nejistá budoucnost, strach o blízké či o práci, převrácený denní režim. K tomu zvýšená péče o domácnost a potřeby rodiny, nové povinnosti jako distanční výuka nebo pro mnohé doposud neznámá forma práce na home office. To jsou pocity a situace, se kterými se v posledním roce potkávala naprostá většina lidí a které zároveň znamenaly značné množství stresu.
Sklenka na uvolnění, vztahy na sociálních sítích
Ne každý je schopen takovému tlaku vzdorovat, obzvlášť pokud má současně velmi omezené možnosti relaxace. A tak sahá po „berličkách“ na uvolnění, jako je alkohol nebo sladkosti, ale i hraní počítačových her. Smutek v izolaci pak často mnozí řeší na sociálních sítích. Neméně ohroženou skupinou jsou žáci a studenti, kteří jsou nuceni trávit na internetu více času, než je zdrávo. To samé platí o zaměstnancích na home office, kteří nemají přesně stanovenou pracovní dobu a přestávky v práci.
„Je prokázáno, že během posledního roku vzrostla v rámci domácností míra agrese, a to velmi často vlivem zvýšené konzumace alkoholu. U dětí, které strávily poslední rok ve virtuálním světě, zase došlo k poklesu schopnosti učení,“ vyjmenovává některá z negativ MUDr. Kateřina Cajthamlová, internistka a psychoterapeutka.
Závislost přichází nenápadně
Rizikové chování a návyky se však časem mohou proměnit v opravdovou závislost. Ta zdaleka nezahrnuje pouze drogy nebo alkohol, které jsou známé a poměrně čitelné. Formy závislostí mohou být velice rozmanité a jejich příchod často plíživý, proto je někdy složité takovou závislost rozeznat. Když k rozpoznání dojde, mnohdy už je pro závislého složité s takovým chováním přestat.
„Typickým příkladem může být třeba určitá forma workoholismu, která se objevila právě při práci na home office. Ti, kteří neměli striktně oddělenou pracovní dobu a volný čas, si často ani nestihli všimnout, že odpovídají svému nadřízenému na e-mail pravidelně v pozdních nočních hodinách nebo o víkendu, a že stráví u počítače prakticky celý den. Počet pracovních hodin se u většiny lidí zvýšil,“ vysvětluje Cajthamlová.
Workoholik není pro firmu výhrou
To potvrzuje i průzkum společnosti Up Česká republika. Podle něj 85 % zaměstnanců pracujících na home office přiznává, že bylo pracovně vytíženo stejně nebo více než v běžném režimu. Vznik workoholismu v této době mohl být umocněn ještě zvýšeným tlakem ze strany zaměstnavatele, vlivem životních okolností nebo obavami ze ztráty práce.
U rozvinuté závislosti se potom lidé nejsou schopni zaměřovat na nic jiného než na práci, přestanou se zajímat o rodinu, své koníčky, své zájmy, budoucnost. Kromě toho workoholici přestávají komunikovat se svým okolím a stávají se emočně plochými. V práci nepolevují, i když krizové období pomine.
„Ačkoliv by se mohlo zdát, že mít workoholika v týmu je snem každého zaměstnavatele, opak je pravdou. Kromě myšlenek na práci se u něj totiž objevují průvodní jevy, jako je zhoršení soustředění, zhoršení výkonu nebo podrážděnost a impulzivita,“ říká Petra Prchlíková ze společnosti Up Česká republika a pokračuje: „Mělo by být proto v zájmu každého zaměstnavatele, aby naopak zaměstnance podporoval a snažil se jim zajistit rovnováhu mezi prací a volným časem.“
Podpora volnočasových aktivit jako prevence
Z počátku pandemie bylo pro zaměstnavatele poměrně složité reagovat na dálku na případnou psychickou a fyzickou nepohodu svých zaměstnanců. Již v prvních měsících však došlo k výraznému urychlení digitalizace a přesunu velké části benefitů do online světa.
„Díky tomu mohou nyní zaměstnanci benefity využívat třeba k jazykovým kurzům nebo fitness cvičení přímo v prostředí svého domova. Mnozí zaměstnavatelé dokonce začali v rámci benefitů nabízet možnost konzultace s psychologem online. Právě různé volnočasové aktivity, podpora koníčků nebo možnost pohovořit o svých problémech s odborníkem mohou sloužit jako prevence i před rozvojem závislostí,“ doplňuje Prchlíková.
Závislostí se v užším kontextu rozumí dlouhodobý, trvalý vztah k někomu nebo k něčemu, vycházející z pocitu silné touhy nebo potřeby toto uspokojit. Takový stav ovlivňuje jednání závislého člověka a omezuje jeho svobodu.
Zdroj: Národní zdravotnický informační portál
TYPY A DRUHY ZÁVISLOSTÍ
Na substanci – alkohol, drogy, nikotin, kofein, sladkosti atd.
Na činnosti – gamblerství, sázení, sex, workoholismus, nakupování atd.
Na vztahu – partner, rodiče, poradce, domácí mazlíček atd.
Na věci – dům, auto, sbírka, fetiš atd.
Na virtuálním světě – netolismus, závislost na sítích, vzory atd.
Na chování, které přináší uspokojení – hádky, manipulace, šikana, stalking, soupeření, změněné stavy vědomí (hladovění) atd.
Zdroj: MUDr. Kateřina Cajthamlová
Autor
Ruben Vančo Marketing Manager
otec dvou dcer, zastánce výkonnostního marketingu, zrychlující se půlmaratonec, amatérský milovník malých scén, fanoušek elektro swingu, kávový hedonista, veselý cyklista, užaslý pozorovatel…
