Téměř dvě třetiny zaměstnaných Čechů v rámci svého zaměstnání pociťují, že se pracovní trh v České republice potýká s nedostatkem pracovních sil. Většina vnímá hlavně negativní dopady tohoto stavu, jako jsou přesčasy nebo napětí na pracovišti. Oproti loňsku poměr negativních aspektů nad těmi pozitivními dokonce ještě zesílil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up Česká republika mezi 525 respondenty. Stále více zaměstnanců proto zvažuje změnu pracovního místa, v současné době to je 43 % lidí.
Krátkodobý výkyv nezaměstnanosti nad 3 % se v březnu opět vrátil na tuto hranici. Jedná se dokonce o nižší nezaměstnanost, než tomu bylo před rokem ve stejnou dobu. Na jedné straně tato situace ukazuje na stále dobrou kondici české ekonomiky, na straně druhé se neustále prohlubuje problém nedostatku pracovních sil, který dlouhodobě pociťují jak zaměstnavatelé, tak i samotní zaměstnanci.
Negativní aspekty posilují
Ze všech projevů nedostatku pracovních sil, které stávající zaměstnanci pociťují, jsou více než 2/3 negativní. Nejčastěji se jedná o navýšení množství práce, která od loňska přibyla téměř čtvrtině lidí, 16 % lidí musí dokonce dělat práci za ostatní. Shodné množství zaměstnanců pociťuje napětí ze strany nadřízených a 11 % ze strany kolegů. Stejně jako v minulém roce vnímají negativní důsledky rekordní zaměstnanosti zaměstnanci nejčastěji v Praze.
Peníze nezabrání častějším myšlenkám na odchod z práce
S negativními projevy se zaměstnavatelé podobně jako loni snaží bojovat hlavně vyšší finanční odměnou (21 %), méně často pak navyšují nebo přidávají benefity, případně zkracují pracovní dobu. V celkovém měřítku poměr negativních aspektů vůči těm pozitivním vzrostl. Na každý pozitivní projev rekordní zaměstnanosti připadají v průměru více než dva negativní. Lidé jsou unavení a dochází jim trpělivost. Není divu, že se oproti loňským výsledkům zvýšil počet zaměstnanců, kteří zvažují své místo opustit, z 37 % na 43 %.
„Nejenže se zaměstnavatelé už delší dobu finančně pohybují na hranicích svých možností, ale navíc se potvrzuje, že jen peníze jako nástroj dlouhodobé motivace a loajality samy o sobě nestačí,“ říká Petra Gubíková, ředitelka prodeje společnosti Up Česká republika a dodává: „K získání a především udržení zaměstnanců musí proto zaměstnavatelé vedle adekvátní mzdy hledat a využívat i jiné nástroje, ať už se jedná o CSR aktivity nebo o efektivní práci s nefinančními zaměstnaneckými benefity.“
Do nové práce (nejen) za benefity
Právě práce s benefity může být správným směrem. Průzkum totiž ukázal, že lidé, kteří za poslední rok změnili pracovní místo, neodešli vždy primárně za vyšší mzdou, když si finančně polepšilo jen 16 % z nich. Naproti tomu si však tito zaměstnanci nejvýrazněji ze všech dotázaných přilepšili v množství a skladbě benefitů. Celkově také tito lidé pociťují nejméně negativních aspektů. A pokud se nějaké objeví, nemají žádný problém jít pracovat zase jinam.
Dopady nedostatku pracovních sil na zaměstnance | v % |
(+) Dostal/a jsem přidáno. | 21,3 |
(+) Byly mi navýšeny současné benefity. | 6,7 |
(+) Přibyly mi nové benefity. | 6,4 |
(+) Mám zkrácenou pracovní dobu. | 3,9 |
(+) Zaměstnavatel se mě snaží nepřetěžovat. | 3,7 |
(-) Já osobně mám více práce. | 24,3 |
(-) Cítím napětí ze strany nadřízených. | 16,3 |
(-) Musím dělat i práci za ostatní. | 16,1 |
(-) Mám hodně přesčasů. | 12,6 |
(-) Cítím napětí ze strany kolegů. | 11,0 |
(-) Musím pracovat i o víkendu. | 10,8 |
Nedostatek pracovních sil na trhu v rámci svého zaměstnání necítím. | 35,1 |