Vysvědčení pro zaměstnavatele: převážně trojky, nejhorší známky za péči o zdraví zaměstnanců

28. 6. 2024Tiskové zprávy

Předpokládaná doba čtení: 3 minuty

Více než tisícovka zaměstnanců po celém Česku vystavila svým zaměstnancům známky z 15 předmětů, tedy oblastí, na které mají zaměstnavatelé vliv. Nejlepší hodnocení dostali zaměstnavatelé za smysluplnou náplň práce, za péči o dobrou pověst firmy a za kvalitu pracovního prostředí. Naopak nejhorší známky obdrželi za péči o fyzické i psychické zdraví zaměstnanců a za zájem o celkovou kvalitu jejich života. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika.

Jedničku z péče o zdraví a wellbeing by svému zaměstnavateli dala na vysvědčení jen desetina zaměstnanců. Naopak téměř pětina zaměstnavatelů by propadla a další téměř pětina by se musela spokojit se čtyřkou. Podporovat kvalitní stravování a pečovat o fyzické, ale i duševní zdraví zaměstnanců by přitom měl špičkový zaměstnavatel podle názoru 88 % Čechů.

„Statistiky ukazují, že roste nemocnost a také se zákonitě prodlužuje pracovní věk. Na péči o fyzické i psychické zdraví, a především prevenci začínají klást větší důraz jak zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé. Ti k tomu mají nástrojů celou řadu, ať už to je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, benefity na wellbeing a volnočasové aktivity, různé preventivní programy nebo služby psychologa. Je ale potřeba dát prevenci větší prioritu na všech frontách, a to i ze strany veřejných orgánů,“ říkáStéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.

Hodnocení nejsou jen peníze

Zaměstnanci známkovali své zaměstnavatele i v rovině odměn a ohodnocení za odvedenou práci. Známku udělovali přitom nejen za úroveň finančního hodnocení a benefitů, ale také za formální hodnocení osobního výkonu a za neformální ve formě pochval či poděkování. Právě za oblast pochval přitom zaměstnanci udělili svým zaměstnavatelům nejhorší známky, 2/3 by je hodnotili nejlépe trojkou.

„Uznání, pochvala a poděkování přitom mají mnohem silnější efekt než finanční bonus nebo přidání peněz. Peníze totiž fungují a motivují hlavně krátkodobě. Pochvala či uznání mají mnohem výraznější a dlouhodobější dopad zejména na motivaci zaměstnanců i jejich loajalitu. Stále oblíbenější jsou i online pochvaly, které dobře fungují v hybridním pracovním režimu,“ říkáStéphane Nicoletti.

Známky za finanční ohodnocení ve formě benefitů a bonusů i za mzdové ohodnocení odpovídající dovednostem a pracovnímu nasazení dopadly o něco lépe. Jedničku nebo dvojku by za ně svým zaměstnavatelům shodně na vysvědčení dalo 38 % zaměstnanců. Na druhou stranu zhruba třetina by zaměstnavatele hodnotila za tyto oblasti nejlépe čtyřkou. Zároveň právě toto jsou podle zaměstnanců „předměty“, ve kterých by se měli zaměstnavatelé zejména zlepšit.

„Doba hájení zaměstnavatelů kvůli obavám z nejistého vývoje inflace skončila a tlak na mzdové náklady letos poroste. Jen do konce letních prázdnin si o více peněz řekne pětina zaměstnanců a oproti loňsku výrazně rostou i požadavky na benefity, nejvíce o příspěvky na stravování, na volnočasové aktivity a dovolenou. Požadavky na změny v oblasti odměňování, benefitů nebo pracovního režimu lze očekávat nejčastěji od zaměstnanců z generace Z,“ vysvětluje Nicoletti.   

Kvalita prostředí a náplň práce

Převážně pozitivně hodnotí zaměstnanci kvalitu pracovního prostředí, tedy například jeho bezpečnost, pohodlí, ale třeba i vzhled a atmosféru na pracovišti. Více než ¾ zaměstnanců dali zaměstnavatelům za tuto oblast jedničku, dvojku nebo trojku. Hůře si v tomto směru vedla péče o pracovní vztahy, která se na celkové pracovní atmosféře také výrazně podepisuje.

„Pro celkovou spokojenost zaměstnanců jsou dobré pracovní vztahy a komunikace na druhém a třetím místě důležitosti hned za adekvátní výplatou. Čím dál častěji s tím přitom pomáhají různé technologické nástroje a platformy, které pomáhají udržet dobré vztahy a komunikaci i v podmínkách hybridní práce,“ dodává Nicoletti.

Vůbec nejlepší známky obdrželi zaměstnavatelé na vysvědčení z péče o dobrou pověst firmy a ze schopnosti vytvářet zaměstnancům smysluplnou náplň práce. Zhruba polovina zaměstnanců je za tyto oblasti shodně hodnotí nejhůře dvojkou. Naopak jen výjimečně by je známkovali nedostatečnou.