Předpokládaná doba čtení: 3 minuty
K výrazným úsporám už muselo v současné situaci přistoupit 74 % zaměstnanců. Zásadní snížení nebo úplné zrušení výdajů se nejčastěji týká kultury, večerních nebo víkendových jídel v restauracích a dovolené, ale také koníčků a sportovních aktivit. Nucené úspory už se u více než poloviny zaměstnanců podepsaly na zhoršení psychické nebo fyzické kondice a zdražování je nyní také jednoznačně největším zdrojem stresu. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1000 respondenty z tuzemských firem a organizací.
Pokračující pokles kupní síly zaměstnanců a nejistý ekonomický vývoj už přiměl výrazně snížit nebo úplně omezit výdaje ¾ zaměstnanců. Žádnou změnu zatím neudělalo 23 % lidí a pouze 3 % své výdaje navýšilo. Nejvíce lidí škrtá kulturu, stravování v restauracích a dovolenou. Dále také omezují nákupy kvalitnějších potravin či služeb a výrazně šetří i na koníčcích, sportu nebo zdraví.
Škrty a zdraví
Úsporná opatření už se odrážejí i na psychické a fyzické kondici zaměstnanců. Zhoršení v jedné či obou oblastech potvrzuje vlivem omezení výdajů už 52 % zaměstnanců a dalších 22 % má z tohoto stavu obavy. Zlepšení fyzické nebo psychické kondice v kontextu úspor vnímají zaměstnanci naopak jen velmi výjimečně.
„Naše průzkumy mezi personalisty ukazují, že firmy jsou si této situace zaměstnanců dobře vědomi. Růst životních nákladů v porovnání se mzdou, nedostatek financí a rostoucí únavu považují aktuálně za nejproblematičtější témata a plánují v těchto směrech zaměstnance cíleně podporovat,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která vyvíjí HR platformy pro motivaci zaměstnanců.
Stres jako varování
Právě celková únava je nejčastějším důsledkem stresu, který pociťují v souvislosti s nejistotou posledních měsíců v nějaké míře 3/4 zaměstnanců. Na vině je především zdražování potravin, strach z budoucnosti, nemožnost tvorby rezerv a obecně ekonomická krize. Prožívaný stres se u českých zaměstnanců podepisuje kromě celkové únavy nejčastěji na kvalitě spánku a horší náladě.
Většině lidí se naštěstí zatím daří se stresem bojovat. Za nejúčinnější způsob považují zaměstnanci fyzickou aktivitu v podobě manuální práce nebo sportu, koníčky a setkávání s přáteli. „Paradoxem je, že právě na těchto aktivitách jsou zaměstnanci nyní nuceni nejvíce šetřit a omezovat je. Krátkodobě je to pochopitelné, z dlouhodobého hlediska bude ale absence těchto volnočasových aktivit znamenat další zhoršování psychické i fyzické kondice zaměstnanců, a tím pádem horší schopnost bránit se stresu,“ popisuje Nicoletti.
Pomůžou firmy?
Data Up ČR ukazují, že i proto plánuje většina firem letos minimálně pokračovat či ještě zintenzivnit cílenou podporu zaměstnanců v oblastech fyzického zdraví, vzdělávání nebo kulturního vyžití. Firmy často k tomuto účelu využívají volnočasové benefity, které v loňském roce zaznamenaly rekordní nárůst a dnes je poskytuje zaměstnancům 90 % firem.
„Většina firem není schopna stoprocentně absorbovat a kompenzovat rostoucí ceny a klesající kupní sílu svých zaměstnanců penězi. Již nyní ale díky různým benefitům hodně pomáhají zaměstnancům právě v těch oblastech, kde museli ve svých rodinných rozpočtech nejvíc škrtat, jako jsou koníčky a další volnočasové aktivity. Aby však mohly firmy v této podpoře pokračovat a zároveň zůstat ekonomicky konkurenceschopné a čelit obtížnému trhu práce, potřebují také legislativní stabilitu,“ dodává Nicoletti.
Autor
Ruben Vančo Marketing Manager
otec dvou dcer, zastánce výkonnostního marketingu, zrychlující se půlmaratonec, amatérský milovník malých scén, fanoušek elektro swingu, kávový hedonista, veselý cyklista, užaslý pozorovatel…
